|
|
Inkluzivní vzdělávání se zaměřením na žáka s odlišným mateřským jazykem
Štefková, Martina ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Diplomová práce "Inkluzivní vzdělávání se zaměřením na žáka s odlišným mateřským jazykem" je rozdělena do dvou částí. Teoretická část je vypracována na základě odborné literární rešerše zvolené problematiky, ve které se autorka zaměřuje na žáka se speciálními vzdělávacími potřebami z jiného sociokulturního prostředí, na žáka s odlišným mateřským jazykem, který je edukován na běžné základní škole. V úvodní teoretické části se autorka věnuje migraci, multikulturalismu a stručně zde představuje zemi, národnostní menšinu, odkud žák s odlišným jazykem pochází. K této tematice autorka zařazuje i vysvětlení k pojmům interkulturní identita, komunikace-jazyk a integrace cizinců. V druhé kapitole teoretické části "Inkluzivního vzdělávání" žáků se specifickými vzdělávacími potřebami, se autorka zaměřuje na žáky s odlišným mateřským jazykem. Uvádí příslušné legislativní dokumenty a představuje zde pojmy, jako jsou bilingvismus, poradenská zařízení, podpůrná opatření a definuje personální pozici asistentů pedagoga. Autorka se dále věnuje v této části školským zařízením, klimatu školy, výuce multikulturní výchovy na školách, popisuje intervence při úskalích v inkluzivním vzdělávání žáka s odlišným mateřským jazykem v běžné základní škole. Druhou část teoretické práce uzavírá výběrem organizací, které se podílejí...
|
|
|
Zkoumání pedagogického vztahu v prostředí málotřídní školy
KUNEŠOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá problematikou málotřídních škol. Cílem diplomové práce bylo popsat specifika vztahových sítí v prostředí málotřídních škol, popřípadě objevit odlišnosti od škol plně organizovaných. V teoretické části jsou charakterizovány malotřídní školy a jejich specifika. Stručně je nastíněna historie málotřídních škol v České republice i jejich současný stav v České republice a v zahraničí. Pozornost je věnována především vztahové síti v malotřídních školách. Praktická část obsahuje realizovaný kvalitativní výzkum, jehož cílem bylo analyzovat specifika vztahových sítí v prostředí málotřídních škol, popsat jejich klima a specifika málotřídní školy jako instituce. Výzkum se také zabývá otázkou možných rozdílů mezi školami málotřídními a plně organizovanými. Výzkumný soubor tvořilo 9 učitelů a ředitelů ze tří málotřídních škol v Jihočeském kraji, s nimiž byly vedeny polostrukturované rozhovory. Data byla následně kvalitativně zanalyzována prostřednictvím kódování. Z výzkumu vyplynulo, že za hlavní výhody málotřídních škol považují respondenti rozvoj sociálních dovedností žáků, možnost intenzivní individuální práce se žáky, školní a třídní klima napomáhající prevenci proti šikaně a jiným sociálně patologickým jevům a vhodné vzdělávací podmínky pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Jako hlavní nevýhodu málotřídních škol zmiňují respondenti náročnost funkcí ředitele školy i učitelů ve spojitosti s vysokými nároky na organizaci vyučování.
|
|
|
Měření klimatu školy na střední škole
Grygorsky, Nikola ; Liška, Roman (vedoucí práce) ; Kursch, Martin (oponent)
v českém jazyce Bakalářská práce se zabývá klimatem školy a způsoby měření klimatu na střední škole. Jejím cílem je prostřednictvím standardizovaného nástroje prozkoumat klima na pražské střední odborné škole. V teoretické části práce jsou popsány základní pojmy, které s klimatem souvisí včetně pojmu klima a klima školy. Jelikož je klima vícevýznamové slovo, jako první si mnozí pod pojmem představí podnebí. Tato práce se však věnuje pojmu klima z pohledu sociální skupiny. Pod tímto si lze představit mezilidské vztahy, náladu, atmosféru, prostředí a pocity. Pojem klima definuje mnoho autorů, někteří autoři se v definici shodují a někteří si rozporují. V úvodní části práce jsou popsány definice pojmu z pohledu více autorů. Další kapitola je věnována typům klimatu školy, v samostatné kapitole je popsáno, jak by mělo vypadat pozitivní klima školy. Dále se teoretická část práce zaměřuje na faktory, které ovlivňují klima školy a popisuje tvůrce klimatu ve škole. V poslední kapitole teoretické části jsou popsány jednotlivé možnosti měření klimatu školy. V praktické části je formou kvantitativní metody zjišťován stav klimatu na vybrané střední odborné škole za pomoci standardizovaného dotazníku vyvinutého Leibniz Universität Hannover. Součástí praktické části je i komparace zjištění s výsledky...
|
|
|
Strategie rozvoje vybrané školy
Kočová, Karolína ; Hubert, Vlastimil (vedoucí práce) ; Liška, Roman (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na oblast strategického managementu vybrané vzdělávací organizace, kterou je odborné učiliště. V teoretické části diplomové práce je věnována pozornost teoretickým východiskům, tedy oblasti vzdělávání, managementu v širším kontextu a strategickému managementu se specifiky ve vzdělávání. Diplomová práce se dále zaměřuje na vybranou vzdělávací organizaci a její charakteristiky, a obecná specifika speciálních škol. Ve výzkumné části je analyzován současný stav managementu organizace a s využitím rozhovorů a dotazníkového šetření jsou zjišťovány informace vedoucí k naplnění cíle diplomové práce, a to k sestavení strategie rozvoje vybrané organizace. Cílem diplomové práce je zpracování návrhu strategie rozvoje vybrané školy, a to na základě analýzy současného stavu řízení školy s využitím výstupů dotazníkového šetření a rozhovorů a ve vazbě na strategické dokumenty vzdělávací politiky České republiky včetně využití výsledků projektů zpracovaných na národní úrovni ke zkoumané problematice. Stěžejním krokem pro vytvoření strategického plánu je zjištění klimatu školy na základě dotazníků a rozhovoru, SWOT analýza, obsahová analýza dokumentů školy, včetně analýzy hodnocení školy Českou školní inspekcí.
|
|
| |
|
| |
|
|
Změna kultury školy po nástupu ředitelky mateřské školy do funkce
Balcarová, Dita ; Trunda, Jiří (vedoucí práce) ; Voda, Jan (oponent)
NÁZEV: Změna kultury školy po nástupu ředitelky mateřské školy do funkce. AUTOR: Dita Balcarová KATEDRA: Centrum školského managementu VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Bc. Jiří Trunda Abstrakt Bakalářská práce se zabývá problematikou změny kultury školy po nástupu ředitelky do funkce. V teoretické části vychází z odborné literatury, která vysvětluje pojem kultura školy, její diagnostiku, zhodnocení a následnou změnu kultury organizace. Cílem výzkumné části bylo zjistit současný stav kultury školy sledovaných organizací. Pomocí analýzy všech zjištěných dat, identifikovat problematické faktory kultury školy a zjistit, jak nastartovat vhodné procesy vedoucí k žádoucí změně kultury školy. Otázkou bylo též, zda do těchto procesů zapojit i zaměstnance školy, nebo zda je tento obtížný úkol pouze na ředitelce školy. Odpovědět na otázku " Jak změnit kulturu školy?" je jistě velmi složité, protože podmínky každé školy jsou samozřejmě jiné, jiní jsou lidé, kteří ve škole pracují a v neposlední řadě se liší hodnotami a postoji, které společně sdílí. Cílem práce bylo na konkrétních případech ve specifických podmínkách ověřit, odbornou literaturou již doložené obecné postupy a nástroje, kterými může začínající ředitelka vžitou kulturu školy měnit, tak aby docházelo k optimálnímu rozvoji školy. Klíčová slova: kultura školy, styl...
|
|
|
Potenciál málotřídní školy
Vomlelová, Jitka ; Voda, Jan (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Diplomová práce s názvem Potenciál málotřídní školy se věnuje specifickým charakteristikám málotřídních škol. V práci uvádíme postavení málotřídních škol ve školském systému, zabýváme se vzájemnými interakcemi ve školách a typickými organizačními formami a metodickými způsoby práce za účelem vymezení specifik tohoto druhu škol. Na základě dvou případových studií, z nichž byla jedna provedena v málotřídní škole a druhá v úplné základní škole, jsme provedli komparaci obou škol. Zjištěné odlišnosti mohou určit jak potenciál málotřídní školy, tak i plnotřídní školy. V souvislosti s výsledky provedeného výzkumu jsme došli k poznání, že potenciál málotřídní školy v současném vzdělávání je podmíněn velikostí (ve skutečnosti "malostí") těchto škol a nízkým počtem žáků ve třídách. Tyto podmínky umožňují vytvoření takového učebního prostředí, které poskytuje žákovi specifické plnění docházky do základní školy. Významným potenciálem je také vzájemná spolupráce mezi žáky, ale i mezi učiteli i rodiči v rámci malé sociální skupiny, nebo realizace výuky ve věkově smíšených skupinách, která zejména umožňuje respektovat odlišnosti žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. KLÍČOVÁ SLOVA málotřídní škola, věkově smíšené učení, spolupráce, klima školy, potenciál
|
|
|
Evaluace mateřské školy - dvoutřídní mateřské školy z pohledu rodičů
Frühaufová, Hana ; Trunda, Jiří (vedoucí práce) ; Trojanová, Irena (oponent)
Závěrečná práce se zabývá evaluací mateřských škol. Cílem práce je analýza současného stavu několika vybraných malých /dvoutřídních/ mateřských škol v Praze, zjištěním toho, v čem jsou tyto školy silné a v čem by bylo dobré se zlepšit. Teoretická část bakalářské práce vychází z dostupné literatury zabývající se evaluací, která je součástí pedagogické a řídící práce, mateřskou školou a její historií, podmínkami předškolního vzdělávání, kulturou školy, klimatem školy a jejich vlivy na rodiče. Výzkumná část vychází z empirického výzkumu provedeného na základě dotazníku pro rodiče dětí z vybraných dvoutřídních mateřských škol v Praze. Zabývá se ověřením tvrzení vycházejících z vlastní praxe autorky. Přináší podnětné zamyšlení nad tím, v čem jsou mateřské školy silné a co je u nich ještě potřeba do budoucna zlepšit.
|
|
|
Klima školy a jeho vztah k profesní spokojenosti a zdraví pedagogických pracovníků
Tomková, Blanka ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice klimatu školy a jeho vztahu k profesní spokojenosti a zdraví učitelů. V širší souvislosti se tato práce zabývá vztahem mezi pracovním prostředím reprezentovaným klimatem školy a dvěma dimenzemi subjektivní kvality života a osobní pohody - štěstím a spokojeností v profesi a práci a s kvalitou života souvisejícím zdravím. Teoretická část předkládá definici a teoretická východiska klimatu školy, věnuje se také metodologické problematice spojené s jeho výzkumem. Profesní spokojenost je zde představena z hlediska pozitivní psychologie a operacionalizována jako štěstí. Kapitola pojednávající o zdraví shrnuje různá pojetí zdraví a nemoci a představuje ty faktory ovlivňující zdraví, které jsou relevantní pedagogické profesi. V závěru kapitoly je představen projekt Škola podporující zdraví. Poslední kapitola je věnována profesi učitele a výzkumným poznatkům ve vztahu ke školnímu klimatu, spokojenosti a zdraví. Empirická část diplomové práce se skládá ze dvou částí. V první části jsou uvedeny poznatky kvantitativního výzkumu vztahů mezi klimatem školy a spokojeností a mezi klimatem školy a zdravím učitelů, druhá část shrnuje výsledky kvalitativního výzkumu zaměřeného na hledání konkrétních souvislostí zkoumaných fenoménů a na nalezení těch složek klimatu školy, které...
|
host ::
RSS.